Na školní výlet, který je dotovaný Evrpskou Unii, jsme odjeli brzy ráno. Mělji jsme stejný autobus jako při cestě do Prahy. Na programu jsme měli, dle mého názoru zajmavé muzeum a pak výlet. Bylo to muzeum Škoda Mladá Boleslav a Geopark Turnov, taky jinak Český Ráj. Po celou dobu výletu jsme měli průvodce, kteří nás velmi obohatili o informace, které jsem nevěděl. Byli jsme v muzeu a fabrice škodovky. V muzeu nám průvodce ukázal mnoho zajímavých aut, které Mlado-Boleslavská Škodovka vyrobila, jako např. prezidentský vůz, sportvní vozy nebo také nový model, který se začne vyrábet až příští rok (2015). Výrobna aut se mi taky líbila, jelikož jsme navštívili 2 výrobní sekce a taky jsme shlédli film o vzniku aut v MB Škodovce. Paní průvodkyně nás vzala mezi pracovníky, kde jsme si prohlíželi jejich práci a co všechno vlastně ti lidé dělají. Na závěr nám řekla že průměrně berou zaměstnanci škodovky cca. 30 - 35 tis. Kč a k tomu dostávají 13 plat a bonusy podle zisku firmy. Mají také možnost si pučit nový, ale i starý, model aut na dobu jednoho roku (opakovaně každý rok) a nemusí za něho nic platit. Na závěr se nás průvodkyně ptala jestli byjsme chtěli pracovat v takové firmě, samozřejmě většina řekla že ne, včetně mně. Pak jsme jeli do Turnova, kde jsme přespali v kolejích Střední Zdravotnické Školy, která se nacházi ned vedle Turnovské Nemocnice. Další den jsme jeli do Geoparku Turnov, který je vlastně Český Ráj. Nejbližší velké město je Mnichovo Hradiště. Lezli jsme po skalách a po vysokých schodech. Zastavili jsme se při Drápových Světničkách, kde jsme čekali až sleze z vysokých skal první skupina. Už odtuď šlo pořídit mnoho nádherných fotografií, ale nahoře, na nejvyšších skalách se fotilo ještě líp a skoro se nedalo přestat. Nejtěžší bylo lezení po velmi prudkých schodech, které šlo nazvat žebříkem a né schody, což mužebýt problém pro starší lidi. Pak jsme měli dlouhou procházku mezi propastmi a skalami, které se lemovaly do krásných seprentín. K tomu nádherně zářily barvy podzimu a jasného sluníčka, sloučené s mlhou, která se pomalu rozplývala mezi krajinou české tabule. Nakonec jsme dělali minitest. Tam jsme si měli zkontrolovat kolik jsme si toho od průvodce zapamatovali a naučili. Většina otázek byly lehké, ale našly se i těžké otázky, při kterých jsem se trochu zapotil. Po vypracování testu, jsme šli svižným krokem k pomníku na vulkanický kopec, který měli prusové jako ochranu před Němcema a hrdině ho ubránili a tím i okolí českého ráje. Pak už jenom zase několikahodinová cesta domů, která utekla jeko voda díky skvělému kolektivu a filmu s Budem Spencerem, který jsem vždy miloval. Obědy jsme měli objednané v Hradci Králové. Největší díky se patří našemu řidiči, který vypsal všechny 4 projekty a taky je získal a taky za velkou trpělivost s bandou puberťáků.
Doufám, že se výlety tohto typu budou opakovat a budou se zdokonalovat.
